Kvíz

ČÁST 1

Následující tvrzení označ křížkem jako pravdivá ANO nebo nepravdivá NE. Za každou správnou odpověď získáš 1 bod.

OTÁZKA č. 1

Úmluva o právech dítěte je deklarací práv dětí, kterou by se měly řídit všechny státy, ale není přímo součástí našeho právního řádu.

1. Ano
2. Ne

OTÁZKA č. 2

Jedním z práv, které Úmluva dítěti přiznává je také právo na to být slyšen - tedy říct svůj názor ve věcech, které se ho týkají, a na to, aby dospělí tento názor brali v úvahu.

1. Ano
2. Ne

OTÁZKA č. 3

Ústředním pojmem v případech, kdy se rozhoduje o právech nebo povinnostech dítěte, je jeho nejlepší zájem.

1. Ano
2. Ne

OTÁZKA č. 4

Pokud dojde soudním rozhodnutím k odebrání dítěte z jeho rodiny, rodiče dále nemají právo se s dítětem stýkat.

1. Ano
2. Ne

OTÁZKA č. 5

Soud nemůže rozhodnout o odebrání dítěte z rodiny bez toho, aby vyslechl názor dítěte, pokud je dítě dostatečně rozumově vyspělé na to, aby situaci porozumělo.

1. Ano
2. Ne

OTÁZKA č. 6

Pokud je dítě umístěno do ústavu, automaticky tím rozhodnutím soudu ztrácí i právo na soukromí.

1. Ano
2. Ne

OTÁZKA č. 7

Ústavní výchova (tedy výchova například v dětském domově nebo výchovném ústavu) může být také trestem za to, že se dítě “neumí chovat”.

1. Ano
2. Ne

OTÁZKA č. 8

Pokud dítě spolu se svými rodiči opustí svou zemi, protože jim tam hrozí nebezpečí, má právo zůstat v jiném státě jako uprchlík a právo na ochranu ze strany tohoto státu.

1. Ano
2. Ne

OTÁZKA č. 9

Tělesné tresty by vůbec neměly být povoleny.

1. Ano
2. Ne

OTÁZKA č. 10

Každé dítě i mladý dospělý člověk, o kterého se nemohou postarat jeho rodiče, má právo na zaopatření ze strany státu.

1. Ano
2. Ne

ČÁST 2

Z nabízených odpovědí zaškrtni ty, které považuješ za pravdivé. Za každou správně označenou odpověď získáš 1 bod, celkově tedy za jednu otázku můžeš získat až 3 body.

OTÁZKA č. 11

Pro nejlepší zájem dítěte platí, že:

1. Rodiče mají vždy právo rozhodnout, co je pro jejich dítě nejlepší.
2. Nejlepší zájem dítěte je dynamický koncept, to znamená, že je nutné jej zvažovat vždy ve vztahu ke konkrétní situaci a konkrétním okolnostem.
3. V případě, že je dítě trestáno, je nutné zvažovat především adekvátnost a spravedlnost trestu, nikoli nejlepší zájem trestaného dítěte.

OTÁZKA č. 12

Právo na odpočinek a volný čas znamená, že:

1. Mohu si sám určit, jak chci trávit všechen svůj volný čas.
2. Dospělí by se mnou měli bavit o tom, jak bych rád trávil svůj volný čas a pokud je to možné, vyjít mi vstříc.
3. Dítě by nemělo mít volný čas třeba jen jednou týdně a ostatní dny v týdnu muset pracovat.

OTÁZKA č. 13

O právu na vzdělání platí, že:

1. Dítě by mělo mít možnost, přiměřeně jeho věku a rozumové vyspělosti, si samo vybrat, kterou školu chce studovat.
2. Chrání dítě proti tomu, aby ho vyloučili ze školy.
3. Slouží také k tomu, aby děti měly kontakt s vrstevníky v úplně jiné pozici a situaci.

OTÁZKA č. 14

Při umístění dítěte do ústavu vždy dochází k:

1. Zásahu do jeho práva na život.
2. Zásahu do jeho práva na rodinný život.
3. Zásahu do jeho práva na zachování vlastní totožnosti.

OTÁZKA č. 15

O dětské práci platí, že:

1. Děti by neměly být nuceny pracovat ani v domácnosti.
2. Dítě má právo na ochranu před prací, která by ohrožovala jeho zdraví nebo správný vývoj.
3. Je v ČR absolutně zakázaná do 16 let.

OTÁZKA č. 16

Právo na svobodu projevu znamená, že:

1. Mám právo získávat i šířit informace a myšlenky pouze pokud zároveň respektuji práva, pověst a svobodu ostatních.
2. Mám právo na to volně šířit informace, a to i za cenu, že mohou ublížit ostatním.
3. Když o mě někdo neoprávněně šíří nepravdu, mohu se bránit například i u soudu.

OTÁZKA č. 17

Ve výchovném ústavu dítě nesmí:

1. Udržovat kontakt se svou rodinou a přáteli pomocí telefonu.
2. Porušovat vnitřní řád zařízení.
3. Mít každodenní vycházky.

OTÁZKA č. 18

Pokud se stane, že je dítěti v ústavu ublíženo jinými dětmi:

1. Odpovídají za to výhradně ty děti, které někomu ublížily.
2. Odpovídá za to ústav. Pokud ale udělal vše, co mohl, aby dítě ochránil a incident následně vyšetřil, neporušil svou povinnost.
3. Odpovídají za to rodiče dětí, které někomu ublížily.

OTÁZKA č. 19

Diskriminace:

1. Znamená, že se ke mně někdo chová hůře, protože jsem jiný.
2. Je zakázaná pouze, pokud ji dělá stát.
3. Je situace, když je s někým jednáno hůře než s jiným na základě tzv. zakázaných diskriminačních důvodů (například náboženství, etnicity, postižení, pohlaví, sexuální orientace).

OTÁZKA č. 20

Pokud někdo porušuje moje práva, mohu se bránit:

1. V podstatě jen tak, že to řeknu rodičům nebo ve škole.
2. Například tím, že se obrátím na pomáhající organizace, jako je Linka důvěry nebo Linka bezpečí.
3. Například tím, že se obrátím na tzv. Veřejného ochránce práv (ombudsmana), který můj případ prošetří.